EIFL Direct projekt

Anna Maria Balogh, koordinátorka projektu EIFL Direct, OSI Budapešť

překlad příspěvku, který byl přednesen 31.5.2001 na konferenci Inforum 2001

1. Pozadí

Sorosova nadace podporuje činnosti knihoven v zemích své působnosti od roku 1995 v rámci programu Open Society Institute (OSI) pro knihovnické sítě (Network Library Program). Projekty a granty jsou zaměřeny na budování infrastruktury, automatizaci knihoven a školení knihovníků. V roce 1999 se zdálo, že nazrál čas učinit také první kroky k zajištění přístupu k vysoce kvalitním elektronickým zdrojům.

2. Metodologie

Vzhledem k vysoké ceně předplatného u významných vědeckých nakladatelství nemají akademické a veřejné knihovny v zemích, kde působí Sorosovy nadace, velkou možnost přístupu k placeným elektronickým zdrojů. Naproti tomu v USA a západní Evropě mají už několikaleté zkušenosti s vytvářením konsorcií na nákup elektronických produktů. Na základě podobného modelu, který byl nutný i zde pro zajištění nízké ceny ve prospěch knihovnické komunity v regionu, vznikla myšlenka eIFL Direct (Electronic Information For Libraries Direct). eIFL Direct je projekt spolupráce mezi OSI a EBSCO Publishing.

2.a Jak bylo EBSCO vybráno?

V dubnu 1999 zaslalo OSI otevřenou soutěžní nabídku všem organizacím a společnostem, které jsou spojeny s elektronickými časopisy. Nabídka měla být zaměřena na společenské a humanitní vědy, které jsou hlavní zájmovou oblastí aktivit OSI. Také úvodní průzkum mezi knihovnami v regionu ukázal, že je zde výrazný zájem o mezinárodní odborné zdroje v této oblasti.

Nabídku předložilo 7 společností. Tři z nich byly zařazeny do užšího výběrového řízení. Dvě nezávislé komise hodnotily produkty na základě 25 kritérií, z nichž některé byly přímo zaměřeny na potřeby knihoven v regionu, tj.:

  • Nejnižší možná cena pro zemi
  • Online i CD-ROM přístup
  • Počet plnotextových časopisů (většina knihoven si nemůže dovolit předplatné mezinárodních časopisů v tištěné podobě a abstrakty k článkům nejsou dostatečné)
  • Přístup pro neomezený počet uživatelů
  • Možnost vzdáleného přístupu, i když knihovny nemají vhodné počítačové místnosti pro uživatele
  • Míra angažovanosti poskytovatelů v otázce doplnění anglicky psaných titulů se specifickým významem pro region

Jednomyslně bylo rozhodnuto, že EBSCO Publishing poskytuje nejobsáhlejší služby dostupné v současnosti na trhu.

2.b Nabídka

eIFL Direct poskytuje přístup k více než 3.500 časopisů z oblasti společenských a humanitních věd stejně jako z oblasti obchodu a dalších akademických disciplín. Zahrnuta je i medicínská databáze MEDLINE. Před zahájením projektu pracovalo EBSCO na přidání dalších vědeckých a technologických titulů do jejich databází.

Přístup ke všem časopisům je zajištěn v licencovaném prohledatelném souboru databází dostupných jak v online formě tak na CD/DVD-ROM. Online uživatelé přistupují k databázím přes heslo chráněné interní sítí. Offline uživatelé dostávají CD/DVD-ROM poštou v půlročních aktualizacích.

Projekt začal 15.září 1999. Volný, časově omezený přístup trval do 31.prosince 1999. Realizace je plánována na 3 roky (2000, 2001, 2002). Po tuto dobu je garantována cena.

Uskutečnění projektu začalo ve 27 zemích střední a východní Evropy, bývalého Sovětského svazu a Mongolsku, v 10 zemích jižní Afriky, v Guatemale a na Haiti. Mezi instituce, oprávněné využívat tyto databáze patří univerzitní knihovny, výzkumná centra, národní knihovny, veřejné knihovny, vlády a ministerstva či neziskové organizace.

2.c Školení

Školení probíhají průběžně. První kolo školení v zúčastněných zemích začalo EBSCO organizovat od října 1999. Tato školení se konala především v hlavních městech a byla koncipována jako seznámení s projektem. Druhé kolo školení začalo v dubnu 2000. Jejich pořádání se přemístilo do dalších měst a školení byla zaměřena na nové uživatele a jednotlivé instituce. Dosud neproběhla školení v Albánii, Gruzii a zemích střední Asie s výjimkou Uzbekistánu. Využití databází v těchto zemích je nízké především v důsledku nedostatečné infrastruktury a malého počtu anglicky mluvících uživatelů.

3. Marketing vůči uživatelům

Propagace projektu byla nejprve vedena národními koordinátory OSI, kteří již mají kontakty s místní knihovnickou komunitou. Knihovníci a uživatelé byli odkázáni na sekci FAQ (Frequently Asked Question - často pokládané otázky) na webovských stránkách projektu eIFL. Nicméně propagace mezi uživateli knihoven se jevila jako problém. Zaměstnanci OSI zaznamenali jasný nedostatek propagačních aktivit během svých návštěv v řadě velkých knihoven v regionu. V řadě případů byly databáze propagovány na základě osobního doporučení. Byla zde tedy zjevná potřeba tištěných materiálů. Proto OSI vytvořilo a distribuovalo brožury k projektu eIFL. Na podzim 2000 byly vytištěny také propagační plakáty. Cílem této snahy je propagace časopisů vědeckých nakladatelství, které jsou dostupné v databázích EBSCO a zviditelnění projektu v zúčastněných knihovnách.

4. Statistika využitelnosti

Monitorování statistik je velice jednoduché, protože administrativní funkce je součástí online produktu. Lze získat data v různých kategoriích: počet rešerší, využití jednotlivých databází či konkrétních časopisů atd. Každý měsíc zasílá EBSCO celonárodní statistiku do OSI.

Statistika celého projektu od 1.10.1999 do 31.3.2001:

  • Více než 2.000 zaregistrovaných knihoven
  • 2,952.561 rešerší
  • 18,966.536 zobrazených stránek plného textu

V počtu rešerší jsou na čele Jižní Afrika, Česká republika, Polsko, Rusko, Maďarsko a Estonsko. Z hlediska jednotlivých typů knihoven patří mezi významné institucionální uživatele univerzity, obchodní školy a zdravotnické školy.

Následující tabulky ukazují data spojená se zaváděním a využíváním projektu od 1.10.1999 do 31.3.2001. Tyto tabulky zohledňují pouze online využití databází. Jsme si vědomi toho, že v řadě zemí není adekvátní propojitelnost počítačových sítí a je upřednostňováno využití CD/DVD-ROM.

Tabulka 1

Tabulka 1 ukazuje počet institucí registrovaných v projektu eIFL k 31.3.2001. Není překvapující, že Rusko se svým rozsáhlým systémem knihoven vykazuje nejvyšší počet knihoven v konsorciu. Očekává se další nárůst. Ve většině zemí se ovšem také předpokládá, že počet knihoven zůstane relativně stejný.

Země Počet knihoven
Rusko (RU) 486
Česká republika (CZ) 207
Ukrajina (UA) 158
Rumunsko (RO) 136
Slovensko (SK) 107
Polsko (PL) 104
Jižní Afrika (ZA) 90
Maďarsko (HU) 75
Bulharsko (BG) 75
Slovinsko (SI) 58
Chorvatsko (HR) 56
Litva (LT) 33
Lotyšsko (LV) 21
Estonsko (EE) 20
Botswana (BW) 3
Namibie (NA) 3

Tabulka 2

Tabulka 2 ukazuje počet online rešerší uskutečněných v období 1.10.1999 až 31.3.2001. Jižní Afrika je bezkonkurenčně v čele všech zemí, a to nejméně ze dvou důvodů. Jednak je zde angličtina úředním jazykem, takže odpadají jazykové bariéry, které se objevují v ostatních zemích, a jednak měla řada knihoven přístup k databázím EBSCO již před vznikem projektu eIFL. Obeznámenost se systémem a jeho obsahem tak vede k vysokému počtu rešerší.

Země Celkový počet rešerší
Jižní Afrika (ZA) 998,960
Polsko (PL) 317,369
Rusko (RU) 257,542
Česká republika (CZ) 238,223
Maďarsko (HU) 206,964
Estonsko (EE) 202,232
Litva (LT) 158,869
Bulharsko (BG) 115,459
Slovensko (SK) 90,220
Slovinsko (SI) 47,859
Lotyšsko (LV) 46,889
Rumunsko (RO) 42,244
Chorvatsko (HR) 38,569
Ukrajina (UA) 26,342
Botswana (BW) 14,258
Namibia (NA) 9,832

Následující graf ukazuje některé ze zemí seřazených podle průměrného využití na knihovnu od začátku projektu.

Průměrný počet rešerší na knihovnu od 1.10.1999 do 31.3.2001

Ačkoli tento graf nepředstavuje zcela vědeckou analýzu, ukazuje některé zajímavé trendy. Pokud vydělíme počet uskutečněných rešerší počtem zúčastněných knihoven v každé zemi, dostaneme přehled o tom, jak intenzivně je v nich systém využíván. Opět je v čele Jižní Afrika.

5. Předběžné hodnocení projektu

Zpětná vazba od knihoven je základním předpokladem hodnocení a dalších směrů v realizaci projektu. V září 2000 byl 250 knihovnám rozeslán první dotazník, na který odpovědělo 145 z nich. Poměr vysoké a nízké využitelnosti byl přibližně 2 ku 1. Důvody nízké využitelnosti byly: problémy s angličtinou, nedostatečné povědomí mezi uživateli knihoven a nedostatek počítačů. Ukázalo se také, že online přístup je využíván 4x častěji než vyhledávání offline. Hlavními důvody pro online vyhledávání jsou jak včasnost informací tak i přívětivost prohledávání několika databází najednou. Hlavní důvod pro vyhledávání offline spočívá ve špatné propojitelnosti sítí a nákladnosti telekomunikací.

6. Platba předplatného

Během prvního roku zavádění projektu zaplatil OSI firmě EBSCO zálohu na plné předplatné projektu. V důsledku toho měly jednotlivé země přibližně rok na vypracování finanční strategie a na jednání se sponzory. Tento postup byl nezbytný, protože šlo o novou iniciativu a obě strany, uživatelé i sponzoři, potřebovaly čas na seznámení se s projektem a pochopení jeho výhod. Národní koordinátoři OSI hráli významnou roli v propagaci projektu, v pořádání setkání s představiteli knihoven a vlád. V roce 2000 se finanční strategie v jednotlivých zemích lišila (plné předplatné hrazeno vládou, plné předplatné hrazeno knihovnami, předplatné částečně hrazeno ministerstvy, částečně knihovnami). Zbytek dotovalo OSI.

Od roku 2001 OSI předplatné nedotuje. EBSCO nyní inkasuje předplatné přímo. Představitelé EBSCO jsou v přímém kontaktu s koordinátory projektu v jednotlivých zemích a pokud je nutné, vyjednávají se sponzory, aby dohodli termíny pro platby.

OSI také pracuje na zapojení soukromých sponzorů do projektu, v podobě bank či dalších finančních institucí, které by mohly mít zájem objevit nové trhy v zemích konsorcií. EBSCO souhlasilo s uvedením reklamního proužku sponzorů na vyhledávácích obrazovkách.

7. Další plány

OSI vytvořilo Content Task Force (pracovní skupina pro otázky obsahu) zaměřenou na přidávání dalších titulů do databází v projektu eIFL. Skupinu tvoří představitelé řady předních zemí, které jsou do projektu zapojeny.

Do všech zemí konsorcia byl rozeslán obsažný dotazník zaměřený na zjištění cenově dostupných elektronických zdrojů z oblasti vědy, techniky a medicíny (Science, Technics, Medicine - STM), které by knihovny chtěly mít dostupné. Výsledky budou analyzovány v květnu 2001 a na jejich základě budou probíhat nová jednání s významnými světovými vydavateli časopisů z oblasti STM.

Záměrem OSI je vytvoření možností, ze kterých si mohou země či jednotlivé knihovny vybrat. Iniciativa s STM časopisy se rozeběhne koncem roku 2001 či začátkem roku 2002.

8. Budování konsorcia

V rámci podpory prosperity projektu eIFL Direct klade OSI důraz na vytvoření konsorcií knihoven v jednotlivých zúčastněných zemích. Konsorcia nabízejí možnost sdílení odborných znalostí, přístupu k novým elektronickým a tištěným zdrojům, profesionální rozvoj a také nové zdroje financování. Konsorcia mohou také usnadnit administrativní stránku projektu, včetně vyjednávání licenčních podmínek. Všechny tyto úkoly jsou klíčové pro knihovnickou i uživatelskou komunitu v zemích působení sítě Sorosových nadací. Cílem OSI je hrát důležitou roli v usnadnění výměny zkušeností a znalostí mezi jednotlivými budoucími národními konsorcii eIFL Direct.

Poděkování

Autorka by ráda poděkovala Michaelu Kayovi, řediteli Programu podpory rozvoje elektronického publikování OSI (Electronic Publishing Development Program), Monice Segbert, konzultantce projektu eIFL Direct a Rimě Kupryte, manažerce Programu sítí knihoven (Network Library Program) za jejich přínos pro tento příspěvek.

| Zpět |

13.6.2001