Projekt eIFL Direct v Litvě

Aušra Vaškevičiené
Národní knihovna Martynase Mažvydase, Vilnius, Litva

Abstrakt

Na konci roku 1999 vstoupila Litva, stejně jako další země střední a východní Evropy, do projektu eIFL Direct. Po dvou letech zkušeností lze konstatovat, že projekt eIFL Direct otevřel knihovnám dveře do nového světa digitálních informací a nabídl pohled na možnosti nových technologií a využití jedné z největších databází na světě. Cílem tohoto článku je analyzovat kroky, překážky a změny v průběhu fungování projektu eIFL Direct v Litvě. Použita budou statistická data o knihovnách zúčastněných v projektu, včetně jejich odpovědí na anketní otázky. Popsán bude také vznik Konsorcia litevských vědeckých knihoven (LMBA).

Projekt eIFL Direct v Litvě

Úvod

Na konci roku 1999 vytvořil Open Society Institute společně s EBSCO Publishing konsorcium eIFL Direct (Electronic Information for Libraries Direct). Toto největší světové informační konsorcium zahrnuje knihovny z 39 zemí. Projekt otevírá přístup k plným textům vědeckých a obecně zájmových časopisů obsažených v databázích fy EBSCO Publishing [1]. Litva, stejně jako ostatní země ze střední a východní Evropy, bývalého Sovětského svazu a jižní Afriky vstoupila do tohoto konsorcia. Celkem se v Litvě projektu účastní 11 institucí a 22 knihoven (15 vědeckých a 6 veřejných).

Po dvou letech zkušeností lze konstatovat, že projekt eIFL Direct otevřel knihovnám dveře do nového světa digitálních informací a nabídl pohled na možnosti nových technologií a využití jedné z největších databází na světě. Podívejme se zpětně na naše kroky, překážky a změny v průběhu fungování projektu eIFL Direct.

Charakteristika konsorcia

První Konsorcium litevských vědeckých knihoven vzniklo v roce 1993 a zahrnovalo 21 knihoven. Hlavním úkolem bylo sjednotit aktivity knihoven při implementaci Litevského integrovaného knihovnického informačního systému (LIBIS) a při vytvoření Souborného katalogu.Toto konsorcium nebylo právním subjektem, knihovny se účastnily na bázi dobrovolnosti. Neexistovalo žádné schéma pro financování a realizaci dalších iniciativ. Proto nebyl projekt eIFL Direct zařazen mezi aktivity tohoto konsorcia. Od roku 1999 do konce roku 2001 byl koordinátorem projektu v naší zemi Open Society Fund Lithuania. Mezi knihovnami registrovanými v projektu eIFL Direct nebyla žádná smlouva.

V prosinci 2001 na setkání konsorcia bylo rozhodnuto, že úkoly konsorcia jsou zastaralé. Bylo učiněno rozhodnutí rozpustit staré konsorcium a vytvořit nové. V současnosti máme nové Litevské konsorcium vědeckých knihoven (LMBA), které je právním subjektem. V konsorciu je angažováno 23 litevských vědeckých knihoven a dalších institucí. Status LMBA popisuje širší cíle se zvláštním důrazem na společné předplatné k elektronickým databázím. Hlavní cíle konsorcia jsou:

• propagace vzniku virtuálních knihoven, příprava a zavedení novějších technologií a nových projektů v knihovnách
• předplatné k elektronickým databázím pro členy konsorcia a i další knihovny
• koordinace akvizice zahraničních periodik ve vědeckých knihovnách
• podpora profesionálního růstu knihovníků
• Spolupráce se zahraničními a mezinárodními knihovnickými asociacemi a dalšími organizacemi s odpovídajícím zaměřením.

Podle statusu konsorcia LMBA platí všechny členské knihovny zápisné a roční příspěvky. Tyto poplatky by měly pokrýt administrativní výdaje. V případě zvláštní požadavků zaplatí knihovny další speciální poplatky. Na financování předplatného k databázím budou přispívat také vládní a odborné nadace. V případě, že nebudou další finanční zdroje, zaplatí knihovny předplatné ze svých rozpočtů na základě dohody podepsané členskými knihovnami.

Členství v Konsorciu litevských vědeckých knihoven je otevřeno všem vědeckým knihovnám v zemi. Dílčích aktivit konsorcia se mohou účastnit i další nečlenské knihovny.

Od konce roku 2001 je konsorcium LMBA odpovědné za průběh projektu eIFL Direct v Litvě. Jde o nový a odpovědný úkol, který před knihovnami stojí. Seminář koordinátorů projektu eIFL Direct v Budapešti (14.-16. září 2001) a mezinárodní konference e-ICOLC ve finském Espoo (29.11. - 1.12.2001) byly dobrým startem. Je nezbytné přemýšlet znovu o našich aktivitách, analyzovat situaci v dalších zemích, sledovat statistiky využití v knihovnách a zohlednit rozvoj v naší společnosti.

Jsme připraveni na digitální informace?

V březnu 2001 byl rozeslán dotazník 44 litevským vědeckým a velkým veřejným knihovnám, které jsou nejaktivnějšími poskytovateli přístupu k internetu pro uživatele. Celkem se vrátilo 27 odpovědí, na jejichž základě byl vytvořen přehled internetových služeb [2]. S cílem aktualizovat informace byli v březnu 2002 kontaktování poskytovatelé litevských databází (údaje o předplatném zahraničních časopisů jsou dostupné v LMBA). Tabulka 1 ukazuje seznam předplatných k databázím v Litvě. Největší pozornost je věnována předplatnému litevských elektronických informací. Údaje ovlivňují také jazyková bariéra a rozdílné informační potřeby jednotlivých regionů. Počet předplatitelů databází EBSCO ukazuje, že tyto databáze byly prvními cizojazyčnými, široce využitelnými databázemi v naší zemi.

Tabulka 2 ukazuje počet automatizovaných pracovních míst pro čtenáře v litevských knihovnách. Ne všechny tyto knihovny jsou předplatiteli databází EBSCO, ovšem i tak tato čísla odrážejí situaci, ve které jsou různé typy knihoven schopné poskytovat informace z elektronických zdrojů.

Největším problémem ve zpřístupňování elektronických databází je nalezení finančních prostředků pro předplatné. Tento problém není pro post-sovětské země nový a je typický pro všechny litevské knihovny. V letech 2000-2001 byla cena za předplatné databází EBSCO rozdělena do dvou částí: první - za knihovny, druhá - z ostatních zdrojů. V letech 2001-2002 byl projekt finančně podpořen litevskou vládou. Open Society Fund Lithuania se postaral o administrativní záležitosti při platbě.

Statistické údaje

Využívání licencovaných elektronických informačních zdrojů bude pokračovat ve svém rozvoji a v některých případech se stane jediným či dominantním prostředkem přístupu k tematickému obsahu. Konsorcium by mělo zaručit svým členům - knihovnám, že obdrží informace o využívání licencovaných elektronických zdrojů [4]. Statistické údaje odrážejí úspěch projektu eIFL Direct. Členové LMBA mají možnost sledovat statistiky využití databází EBSCO sami za sebe. Navíc jsou statistiky všech zúčastněných knihoven publikovány v litevském odborném časopise [5]. Toto publikování je možné díky novým aktivitám v oblasti poradenství, propagace a administrace databází EBSCO.

Tabulka 3 ukazuje počet přístupů (Logins), zobrazených abstraktů (Abstracts) a plných textů (FT Articles) v litevských knihovnách v letech 2000 - 2001. Jak už bylo uvedeno výše, projektu se účastní 11 institucí a 22 knihoven (15 vědeckých a 6 veřejných). Všechny knihovny byly rozděleny do skupin podle svého typu. Knihovna Open Society Fund Lithuania je prezentována zvlášť. Hodnocení je podmíněno faktory využívání databází EBSCO, které budou diskutovány v další části textu.

Celkové využívání databází EBSCO má rostoucí trend. Naši uživatelé stále více využívají zasílání článků e-mailem či prohlížení plných textů ve formátu PDF. To znamená, že nacházejí více článků v plných textech, jejich rešerše jsou flexibilnější a preciznější. Je zde ale velký rozdíl mezi jednotlivými typy knihoven. Občas malý počet přístupů neznamená, že knihovna databáze EBSCO nevyužívá. Některé knihovny dosud používají obecné heslo pro Litvu. Z toho důvodu jsou statistické údaje pro Open Society Fund Lithuania největší. Další knihovny využívají pouze databáze EBSCO na CD-ROM. Problém toho, že statistické údaje ne vždy odrážejí skutečný stav využívání, se neobjevuje nejen v Litvě.

Nejoblíbenějšími databázemi z nabídky EBSCO jsou databáze Academic Search Premier, Business Source Premier a MasterFILE Premier (viz tabulka 4).

Projekt eIFL Direct v Litvě: dotazník a přehled výsledků

S cílem získat přehled o hodnocení projektu eIFL Direct v Litvě byl rozeslán 22 knihovnám, které jsou do projektu zapojeny, dotazník s několika různými typy dotazů. Celkem se vrátilo 18 odpovědí. Některé z otázek:

• Odpovídá obsah databází EBSCO potřebám uživatelů vaší knihovny?
• Má knihovna dostatek počítačů, ze kterých lze prohledávat databáze EBSCO?
• Používáte EBSCO pouze v knihovně?
• Poskytuje vaše knihovna individuální přístupy vzdáleným uživatelům?
• Jaké používáte druhy propagace?
• Máte publikace o EBSCO Publishing?
• Analyzujete statické údaje o využívání databází EBSCO?

Otázky o financování nebyly do dotazníku zahrnuty.

Na otázku "Odpovídá obsah databází EBSCO potřebám uživatelů vaší knihovny" odpovědělo 9 knihoven (tj. 50%) kladně. Doplnili, že prohledávání databází je jednoduché, uživatelé mohou najít užitečné informace a odezva je rychlá. 8 knihoven (tj. 44,4%) odpovědělo, že databáze EBSCO splňují požadavky uživatelů knihovny pouze částečně. Jde především o technické a speciální knihovny. Pouze Zemědělská knihovna odpověděla, že databáze EBSCO neodpovídají jejím potřebám. Obecně řečeno, uživatelé vyhledávají informace z oblasti vědy a techniky stejně jako ze společenských věd. Ne všechny knihovny odhalily výhody a změny v obsahu databází. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli poslat e-mailem všechny informace o databázích EBSCO členům eIFL Direct. Navíc ne všichni uživatelé jsou schopni provádět rešerše v angličtině a bez naší pomoci (knihovníků) nejsou jejich rešerše efektivní. Bylo by skvělé, kdyby v databázích byly obsaženy také časopisy v jiných jazycích. Je také požadována hlubší retrospektiva.

Na otázku o počítačích pro čtenáře odpovědělo 10 knihoven (tj. 55,6%), že mají dostatek počítačů pro vyhledávání v databázích EBSCO. 6 knihoven (tj. 33,3%) odpovědělo, že by bylo lépe zprovoznit více počítačových míst pro čtenáře. Pouze ve 2 knihovnách je počet počítačů nedostačující.

4 knihovny z 18 (tj. 22,2%) odpověděly, že čtenáři mohou využívat služeb EBSCO pouze v knihovně. Tato situace se objevuje především ve veřejných knihovnách, v regionech, kde internet není ještě příliš zavedený. Další knihovny poskytují uživatelská hesla nejen pobočkovým knihovnám, ale také dalším vzdáleným uživatelům. Některé veřejné knihovny z výše zmíněných uvažují také o přístupu pro vzdálené uživatele. Informační služby pro vzdálené uživatele snižují požadavky na pracovní místa u počítačů v knihovně a uživatelé mohou získat informace bez ohledu na provozní dobu knihovny.

Správa databází EBSCO nebyla do konce roku 2001 příliš aktuální. Problémy se ukázaly, až pokud se například ztratilo heslo pro přístup do databází při personálních změnách v knihovně apod. Také jsme začali vysvětlovat, proč jsou statistiky Open Society Fund Lithuania tak vysoké. Důvodem je, že řada knihoven používá dosud obecné heslo pro Litvu. Obvykle dávaly knihovny čtenářům stejné heslo, které dostaly z EBSCO. Některé knihovny pochopily důležitost správy databází po dvou letech praxe. Na druhé straně je kvalifikace administrátorů pro EBSCO v knihovnách velký problém.

Mnoho knihovníků uznalo, že služby EBSCO Publishing jsou snadno použitelné. Na druhé straně se objevuje řada přímých, telefonických či e-mailových otázek, jak vyhledávat konkrétní dotazy. Na otázku o školení pro knihovníky či uživatele odpovědělo 14 knihoven (tj. 77,8%), že školení pro knihovníky organizují. Stejný počet knihoven odpověděl kladně i na dotaz o školení uživatelů. Na druhé straně pouze 7 knihoven může poskytovat precizní školení (tabulka 5). Většina knihoven poskytuje individuální konzultace pro uživatele ve studovnách a e-mailové a telefonické konzultace pro vzdálené uživatele. Starší generace uživatelů vyžaduje pomoc častěji. Je těžké školit uživatele, kteří neumějí anglicky (kromě toho, že články mohou být automaticky přeloženy do němčiny, francouzštiny nebo španělštiny). Někteří z respondentů by ocenili nápovědu v litevštině a jeden z respondentů by přivítal i litevský interface. Některé knihovny mají instrukce v litevštině, ale pouze pro čtenáře v knihovně.

Během let 2000 a 2001 bylo školení EBSCO začleněno do programu Sdruženého školícího střediska pro specialisty na knihovnické informační systémy v Litvě, konkrétně do modulů "Knihovna a Internet" a "Informační zdroje". V letech 2000 a 2001 proběhlo 14 školení. Knihovny, které nepořádají školení, poskytují individuální konzultace na základě požadavků uživatelů.

Předplatné elektronických databází je samozřejmě výhodnější, čím více uživatelů se do databází přihlašuje a využívá je. Hlavní faktory, proč potřebujeme propagaci elektronických informací, jsou:

• Ne všichni uživatelé vědí o nových přístupech k informacím v knihovnách
• Ne všichni uživatelé jsou zvyklí na nové formy informací

Při ohlédnutí za minulými roky bych ráda zmínila, že jsme byli úspěšní v propagaci našich informačních zdrojů. Soustředili jsme se především na masmédia při organizování akcí jako "Elektronické informace pro litevské čtenáře". Tyto akce se uskutečnily koncem roku 2000 a znovu během Týdne Národní knihovny v dubnu 2001. Dostali jsme mnoho telefonických a e-mailových otázek a názorů na EBSCO a projekt eIFL Direct. Smutné, ale pravdivé - možnost využívat databáze jako EBSCO je v některých regionech omezena cenou za internetové připojení.

Na otázku o typech propagace použitých v knihovnách odpovědělo 16 knihoven (tj. 88,9%), že jsou informace zveřejněny na webovských stránkách knihovny, ve studovnách a na vývěskách. 14 knihoven (tj. 77,8%) používá e-mailové zprávy pro šíření informací o databázích. Posledně zmíněná metoda je velmi efektivní v akademickém prostředí, kde mají všichni zaměstnanci i studenti osobní e-mailové adresy, a také ve knihovnách, které mají určitou odbornou skupinu uživatelů. Prezentace databází EBSCO proběhly v 7 knihovnách (tj. 38,9%). Akademické knihovny zmiňují, že velmi efektivní metodou propagace jsou doporučení akademického sboru nebo přátel.

Můžeme učinit určitou poznámku o tom, že některé knihovny, které mají málo počítačových stanic pro čtenáře, postrádají možnost uspokojit i vzdálené uživatele. Důvodem je slabá znalost správy databází EBSCO. Regionální masmédia v okrese Siauliai nezveřejnila článek o EBSCU kvůli skutečnosti, že se v textu objevily prvky reklamy. Žádali za tento text poplatek. Je pochopitelné, že litevské knihovny mají na reklamu omezený rozpočet.

Tabulka 6 nabízí seznam dokumentů o EBSCO v mezinárodních, národních, regionálních a institucionálních publikacích. V těchto článcích jsou diskutovány nové možnosti poskytování informací, statistická data, propagace atd.

Pro otázky propagace EBSCO nemá naše země žádnou pracovní skupinu. Je nasnadě, že takováto činnost vyžaduje další výdaje. Bylo by lepší, kdyby články o propagaci EBSCO pro místní uživatele byly zahrnuty ve smlouvě. O těchto aktivitách začneme uvažovat pouze, pokud získáme více praxe při analýze statistických údajů.

Na otázku o statistických údajích využívání databází EBSCO odpovědělo 13 knihoven (tj. 72,2%), že data sledují pravidelně. 4 knihovny (tj. 22,2%) odpověděly, že sledují data čas od času. Pouze 1 knihovna uvedla, že statistiky nesleduje. Tato poslední skupina odpovědí není zcela korektní, protože 6 knihoven žádalo o pomoc při správě databází EBSCO (nevěděly, jak statistická data sledovat).

Především vědecké knihovny uvedly, že statistické údaje splnily jejich očekávání. Díky statistické analýze vysledovaly některé knihovny určité obtíže v pobočkových knihovnách a poskytly jim následné konzultace. Analýzy statistik podnítily nové metody propagace a školení.

Závěrem některé další komentáře a poznámky, které respondenti ve svých dotaznících uvedli:

• uživatelé jsou spokojeni s vyhledáváním v databázích EBSCO
• respondenti s potěšením zmiňují, že se rozšiřuje obsah databází
• objevily se zde návrhy o zařazení časopisů v jiných jazycích, ne pouze v angličtině
• ne všichni knihovníci a uživatelé sledují změny v medicínských databázích
• byly zde problémy se zobrazováním PDF formátu kvůli pomalému internetovému spojení
• uživatelé by rádi hlubší retrospektivu časopisů
• respondenti navrhují vytvořit litevský interface pro EBSCO databáze
• respondenti přejí koordinátorovi mnoho zdaru.

Současná situace a budoucí plány

Jak je vidět z odpovědí, projekt eIFL Direct se rozběhl dobře. Přesto jsou zde knihovníci a uživatelé, kteří potřebují konzultace a školení. Aby se posílilo využití elektronických informací, začala Národní knihovna Martynase Mazvydase organizovat prezentace-školení databází EBSCO. Od začátku tohoto roku probíhá toto školení v Národní knihovně každou středu. Účastníky jsou uživatelé knihovny, knihovníci a další informační specialisté. Knihovníci-administrátoři EBSCO mohou dostat individuální konzultace. Problém se správou databází byl řešen v 6 knihovnách, zúčastněných v projektu eIFL Direct.

Hlavním cílem budoucího rozvoje projektu eIFL Direct je vytvoření infrastruktury Litevského konsorcia vědeckých knihoven. K jeho dosažení je potřeba:

• zajistit profesionální pomoc knihovnám v organizování přístupu k elektronickým informacím a jejich využívání
• zajistit profesionální pomoc knihovnám ve výběru elektronických zdrojů a platby předplatného
• šířit informace o plánech a aktivitách konsorcia
• povzbudit profesionální růst knihovníků na poli elektronických informací a poskytování služeb svým zřizovatelům
• prezentovat litevské knihovny v komunikaci s nakladateli
• spolupracovat s ostatními konsorcii knihoven, zvláštní důraz bude dán na vytvoření Konsorcia baltských knihoven či dalších nadnárodních konsorcií
• účastnit se aktivit mezinárodních organizací knihovníků a informačních pracovníků
• prezentovat litevské knihovny v různých projektech a na konferencích.

Závěry

Pokud v malé zemi vytvoří konsorcium různé typy knihoven, stojí před problémy výběru zdrojů. Databáze EBSCO jsou dobrým řešením: databáze pokrývají ne jen jeden předmět a jejich obsah se rozšiřuje.

Systém správy databází EBSCO dovoluje vytvoření přístupů pro vzdálené uživatele, takže knihovny s malým počtem počítačových stanic pro uživatele mohou této možnosti využívat. Nutná je také profesionální reklama v litevských periodikách.

Projekt eIFL Direct byl propagován v knihovnách odděleně. Nejsou zde žádné společné aktivity v propagaci a školení.

Analýza statistik podnítila nové metody využívání, propagace a školení.

Za poslední 2 roky se litevští knihovníci naučili, jak využívat databáze, jak s nimi pracovat.

Literatura

1. QUINT, Barbara. EBSCO Continues International Expansion with 39-Country Consortium Deal. Information Today. 1999, vol. 16, issue 11, s. 60-65
2. VASKEVICIENE, Ausra. Interneto - i biblioteka. Naujoji komunikacija. 2001, Nr. 8 (87), s. 41-43.
3. VASKEVICIENE, Ausra. Virtual Collection Development. In Libraries in Knowledge - Based Society: Proceedings of the 3-th Nordic-Baltic Library Meeting, Tallin, October 25-26, 2001. s. 232 - 237.
4. Guidelines for Statistical Measures of Usage of Web-Based Information Resources. (December 2001 revision of original November 1998 Guidelines) [online].[Cited 2002-03-06]- International Coalition of Llibrary Consortia (ICOLC).- Internet: <http://www.library.yale.edu/consortia/2001webstats.htm>
5. VASKEVICIENE, Ausra. Elektroniniu istekliu prenumerata: projekto eiga ir perspektyvos. Tarp knygu. 2001, Nr. 12, s.10-13.